Regionální zpravodajství

Pervitin v regionech: Veselsko drží trend nejméně jedné zavřené varny na rok

David Štencl, RegionálníPortály.cz
nepublikováno

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz.

Série „Pervitin v regionech“ je původní analytický projekt Regionálních portálů. Na základě dat Policie ČR z let 2017–2025 přinášíme pohled na drogovou scénu v jednotlivých mikroregionech Jihomoravského kraje.

Autorem série je redaktor Regionálních portálů a student sociologie David Štencl, který propojuje data se sociologickým výkladem širších souvislostí. Pervitinová výroba v Česku totiž není doménou kartelů či velkých gangů, ale především jednotlivců a uzavřených komunit – od velkých měst po nejmenší obce. Nejde však o nahodilý jev, ale o problém, který vzniká v konkrétních strukturálních podmínkách. Série proto nejen ukazuje situaci v jednotlivých regionech, ale také upozorňuje na hlavní trendy, které výrobu pervitinu v ČR provázejí.

Pozice Veselska v rámci kraje

Podle Policejní mapy varen a pěstíren bylo na Veselsku od roku 2017 odhaleno celkem 6 varen pervitinu. Region se tím řadí do střední části žebříčku – na úrovni Vyškovska a Znojemska (oba po 6 případech). Nejvíce případů má Hodonínsko (17 případů), následované Blanenskem (15), Kyjovskem (13) a Hustopečskem (8). Tyto údaje ukazují, že zatímco pervitinová produkce se rozléhá napříč celým krajem, tak Veselsko nepatří k největším ohniskům. Nicméně policejní statistiky neukazují úplnou realitu pervitinové produkce, ve které se regiony nacházejí tudíž reálná produkce v regionech je zpravidla vyšší a tudíž i pozice ve středu může značit alarmující výskyt.

Obce a charakteristika varen

Z dostupných dat vyplývá, že varny byly odhaleny jak přímo ve Veselí nad Moravou (2 případy), tak i v menších obcích – Strážnice (2), Tvarožná Lhota (1), Uherský Ostroh (1). Z toho dvě střední velikosti (50-499 g na výrobní cyklus) ve Veselí a Strážnicích, Zbylé jsou malé domácí laboratoře do 50 g pervitinu na výrobní cyklus. Tento profil odpovídá celorepublikovému trendu, který shrnuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti: velkovýroba se přesouvá do zahraničí a produkce malých varen pokrývá spíše poptávku místních uživatelů. Malé varny často provozují jednotlivci nebo komunity několika mála lidí a produkují od několika gramů po stovky gramů na jeden výrobní cyklus. Takový výrobní cyklus typicky trvá od 4 do 12 hodin. Vaří se za pomocí prášků obsahující efedrin nebo pseudoefedrin, typicky dovážených z Polska nebo Slovenska. V roce 2023 bylo v ČR odhaleno 189 varen pervitinu. V drtivé míře šlo právě o malé domácí laboratoře s kapacitou pod 50 g na jeden výrobní cyklus.

Konkrétní případy na Veselsku

2025 - květen – Vozík bez registrační značky dovedl policii až k varně

Policie ČR ve Veselí nad Moravou zastavila osobní vozidlo s přívěsným vozíkem, který neměl registrační značku. Větší překvapení na policisty ovšem čekalo uvnitř auta. Za volantem seděl pětatřicetiletý muž, který není držitelem žádného řidičského oprávnění, měl pozitivní test na přítomnost drog a v autě měl kompletní výbavu k výrobě pervitinu včetně injekční stříkačky s drogou. Co se vozíku týče, tak nejen že na něm nebyla značka, ale hlídka zjistila, že je v hledáčku rakouské policie a je po něm od minulého týdne vyhlášeno pátrání. O tom však řidič neměl tušení, protože vozidlo i vozík mu půjčila kamarádka. Nyní čelí trestnímu stíhání za výrobu a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu a hrozí mu až pětiletý pobyt za mřížemi. Takový případ je poměrně běžný, většina zmínek o naleznutých varnách vypráví spíše příběh náhod při policejních kontrolách než komplexní policejní operace.

Vývoj nalezených varen v čase (leden 2017– srpen 2025)

V období před pandemií COVID-19 (2017–2019) byly na Veselsku odhaleny 3 varny. Během let 2020–2022 nejsou v oficiálních statistikách varen a pěstíren zaznamenány žádné varny (chybí kompletní data za pandemické období). Rok po covidu došlo odhalení hned 3 varen. Po přípočtení předchozího nezapočítaného případu si Veselsko drží standard zátahu na 1-2 varny za rok.

Sociální kontext drogové scény: Pervitin jako symptom nerovností

Ačkoli odhalování varen často ústí ve slova o „individuálních delikventech“, odborníci upozorňují, že výroba drog není jen osobní deviací izolovaných jedinců, ale i symptomem širších společenských problémů. Podle zprávy o nelegálních drogách v ČR Lidé zapojení do drogové kriminality totiž často sami čelí socioekonomickým potížím – typicky nezaměstnanosti, zadluženosti, nestabilnímu bydlení či sociálnímu vyloučení. Například terénní pracovníci uvádějí, že mnoho klientů adiktologických služeb jsou bez stálé práce a bydlení nebo se potýkají s dluhy. Podle agentury PAQ research má Veselsko jednu z nejvyšších měr sociálního vyloučení v Jihomoravském kraji, není tudíž překvapením, že se tady pervitinové varny a jejich spotřebovatelé nacházejí. Například sousední Hodonínsko má tento index asi o třetinu vyšší (nejvyšší v kraji), čemuž odpovídá i nejvyšší počet nalezených varen v kraji. Důsledky podmínek Hodonínska se mohou samozřejmě přenášet i na Veselsko. Zatímco v oblastech, jako je Hodonínsko nebo Veselsko fenomén drogových varen přetrvává a jeho změna se v dohledné době nedá očekávat. Regiony s nižší mírou sociálního vyloučení se mohou snáze vymanit z koloběhu drogové produkce, což ukazuje například Boskovicko nebo Rosicko.

Výroba pervitinu se pro některé stává způsobem obživy nebo únikovou strategií v prostředí, kde jiné možnosti selhávají

Drogová scéna na Veselsku tedy odráží i hlubších strukturálních nerovností i z okolních regionů, není tudíž možné svést vinu na konkrétní jedince ale spíše na prostředí, ve kterém takové jednání může být otázkou nutnosti. V širším kontextu a ani na Veselsku, nic nenasvědčuje tomu, že se drogová produkce odehrává uvnitř velkých drogových kartelů ale spíše jde o sociálně vyloučené jednotlivce a menší komunity, které se ocitli v situaci, ze které mnohdy není jednoduché se dostat, kdy závislost, zadluženost a kompletní vyloučení z běžného fungování uzavírá dveře před možností se znovu zařadit do společnosti. Uvědomění si těchto souvislostí je důležité pro účinnější řešení - boj s drogovými dopady by neměl zahrnovat jen policejní zásahy. Příčina se mnohdy totiž nachází jinde než u samostatné produkce. Nutná je snaha o zlepšení životních podmínek v ohrožených regionech, stejně tak zásadní je poskytnutí cílené pomoci lidem vyloučených ze společnosti, pro které už neexistuje jednoduchá cesta zpátky.

Těmito kroky by se mělo dle dostupných dat snížit množství producentů ale stejně tak i množství uživatelů.

Další články ze série „Pervitin v regionech“

O autorovi
David Štencl (nar. 2000) je student sociologie. Zabývá se mimo jiné otázkami drogové politiky a narativů spojených s užíváním a regulací návykových látek v českém prostředí. Téma rozvinul i ve své bakalářské práci „Dramaturgie drogové politiky: Česko pro(ti) HHC“, která zkoumala společenskou diskuzi spojenou s tvorbou legislativy o nových psychoaktivních látkách. V sérii článků „Pervitin v regionech“ propojuje data Policie ČR se sociologickým pohledem na strukturální faktory drogové kriminality.

Máte vlastní výzkum, analýzu nebo téma, o které byste se chtěli podělit s čtenáři Regionálních portálů? Napište nám na adresu redakce@tym.regionalniportaly.cz – rádi váš text zveřejníme.