Vydejte se na samosběr rakytníku u Blatničky

Ilustrační foto
Autor: Rakytníkové sady Blatni...

Od 15.  8. 2026 do 4. 10. 2026 můžete vyrazit do certifikovaných ekologických sadů u obce Blatnička na jižní Moravě na Hodonínsku a sami si nasbírat čerstvé plody bio rakytníku. Plody rakytníku řešetlákového jsou nejen plné vitamínů, ale také skvělým základem pro domácí marmelády, limonády nebo sirupy.

Přijet můžete kdykoli během dne až do konce září. S ohledem na počasí ale doporučujeme přijet co nejdřív. Rakytníkové sady se nachází v malebné krajině na podhůří Bílých Karpat. Přístupné jsou pěšky přes hráz vodní nádrže Blatnička nebo z druhé strany přes Zálúčí můžete po hliněné cestě dojet až k sadům. Nezáleží na tom, jakou autonavigaci využíváte. Stačí do ní zadat "rakytníkové sady" a vyrazit na cestu.

Proč přijet na samosběr rakytníku?

Rakytník je v rakytníkových sadech pěstovaný bez použití chemických přípravků s ohledem na přírodu i vaše zdraví. Při samosběru si tak můžete být jisti, že domů přinášíte to nejlepší z přírody. A hlavně máte 100% jistotu země původu. Na samosběru žádné ovoce z dovozu nenajdete.

Neváhejte a přijďte si užít skvělý den v přírodě s rodinou nebo přáteli. Těšíme se na vás v rakytníkových sadech u Blatničky!

Jak na samosběr rakytníku?

Poprvé na samosběr? Nevíte, jak to funguje? Pojďme si to projít krok za krokem.

Samosběr je velmi jednoduchý. Vyberete si keře obsypané plody a pomocí zahradnických nůžek si nastřihejte tolik větviček rakytníku, kolik potřebujete. Nůžky jsou k zapůjčení přímo v sadu. Asi 15 větviček váží 1 kilogram. Nasbíráte je asi za minutu a zaplatíte za ně 100 Kč. Doma můžete bobule obrat ručně nebo celé větvičky dát do mrazáku a pak bobule oklepat. Během chvilky jsou bobule z větviček na dně hrnce. Z 1 kg větviček obsypaných plody získáte 800 g rakytníkových bobulí. Pak je můžete použít na další zpracování. Protože o rakytníku panuje na internetu spousta mýtů a nepravd, připravili jsme praktický návod od sklizně až po zpracování pro lidi, kteří s rakytníkem začínají. Rakytníkový rychlokurz je dostupný na adrese https://www.rakytnikovesady.eu/cs/kurz/.

O samosběr rakytníku je velký zájem

Samosběr je osvědčený způsob prodeje přímo koncovému spotřebiteli. Pěstitel dostane víc, než kdyby svou produkci prodával přes prostředníky nebo do obchodů, a spotřebitel má jistotu maximální čerstvosti ovoce z lokální produkce. Další rakytníkový sad se nachází ve Veselí nad Moravou v místní části Zarazice, kde probíhal samosběr rakytníku v loňském roce. Rakytník tvoří plody až na dvouletých větvičkách, proto letos není v Zarazicích mnoho ovoce a samosběr zde bude až v roce 2027. Samosběry v Blatničce a ve Veselí nad Moravou – Zarazicích se tak střídají. Zákazníci si mohou natrhat rakytník každoročně díky tomu, že je více sadů. Jednou v Blatničce, druhý rok v Zarazicích.

Více info o samosběru na https://www.rakytnikovesady.eu/cs/

Rakytník rodí, i když jiné ovoce pomrzne

V posledních letech prakticky každý rok alespoň část českých a moravských sadů poškodí jarní mrazíky. Rok 2024 byl prý nejhorší za 100 let. Škody sadařů šly do miliard korun. Také v roce 2026 se očekává poloviční úrodaa ovoce a škody 1-1,5 miliardy korun. Co nezničí mráz, to ničí sucho nebo letní vedra. V obou těchto nejkritičtějších letech byla v rakytníkových sadech nadúroda. Paradoxně tedy to, co jiným ovocnářům škodí (jarní mrazíky, sucho, letní vedra) jsou pro rakytník konkurenční výhodou. V době neúrody jiného ovoce sledujeme zvýšený zájem spotřebitelů právě o rakytník.

Rakytník je totiž mimořádně odolný vůči mrazům i suchu. Jedinou nevýhodou je, že kvůli teplým (bezmrazým) zimám a vysokým letním teplotám dozrává mnohem dřív a plody se mrazu v podmínkách jižní Moravy nikdy nedočkají. Sklizeň za mrazu by totiž byla jednodušší, protože zákazníci by si mohli oklepávat zmrzlé bobule rovnou v sadu a odvážet již pouze bobule. To bohužel není možné, a tak si střihají a odvážejí domů celé větvičky, které musí dát doma na 24 hodin do mrazáku a až pak oklepat.

Perlička s rakytníkem – netradiční gastronomická kombinace

Pro letošní rok jsme ve spolupráci s Farmou Blatnička připravili jednu novinku: kombinaci netradiční plodiny (rakytníku) a netradiční drůbeže (perličky). V přírodě se sice perlička s rakytníkem nepotkají, ale v Blatničce roste rakytník a chovají se perličky. A tak se nabízelo spojit tyto dvě zdánlivě nesourodé věci, které se na talíři výborně doplňují.

Spotřebitelé rakytník ani perličky z pastevního chovu v supermarketu nenajdou. Farma Blatnička nabízí alternativu k průmyslovým velkochovům, kde perličky stráví celý život v halách a jednom m2 se tísní 10-18 perliček. V Blatničce má každá perlička k dispozici 60 m2 travnatého výběhu se stromy a keři, tedy až 1000x více prostoru a tím i mnohem lepší welfare (životní pohodu zvířat). Maso perliček je libové a připomíná spíš zvěřinu než běžnou drůbež. Neomezený pohyb venku na čerstvém vzduchu, možnost se kdykoliv proběhnout nebo proletět, pestrá strava a dlouhá doba výkrmu mu dávají výraznou chuť, jedinečnou strukturu a cenné nutriční složení.

Více info o perličce s rakytníkem na https://www.farmablatnicka.eu/cs/perlicka/